Divoké šoustání ve vlaku

Byli jsme s kolegou na služební cestě, vyjednávali jsme důležitou smlouvu, která klapla a my cestou domů oslavovali ve vlaku. Jelikož nás za dojednání smlouvy čekaly velké prémie, rozhodně to byl důvod k oslavě, takže jsme si do kupéčka, které jsme měli rezervované na dlouhou cestu, koupili flašku šampaňského. Bublinky nám rychle stoupaly do hlavy, nálada byla super, vyprávěli jsme si vtipy a humorné zážitky a cesta rychle ubíhala.

Kolega byl příjemný, rozuměli jsme si, ale ale když mi v opojení alkoholem navrhl, že můžeme pokračovat i v trochu jiném duchu, odmítla jsem. Ne, vůbec nejsem proti občasné nevěře, když to má svoje kouzlo, když to stojí za to, ale tentokrát jsem prostě odmítla. Snad kvůli tomu co je v domě, není pro mě. Ale ted, ve vlaku na cestě domů, když už se nedalo nic napravit, mě to začlo mrzet. Seděla jsem na jedné straně kupéčka, když v tom jsem se odhodlala.

„Ještě se zlobíš“? Vyklouzlo mi. Usmál se a zavrtěl hlavou.
„Ale ne, já bych asi taky to neudělal, kdyby mi byl někdo protivný.“
„Ale tak to není,“ řekla jsem rychle. „já ….já ani nevím proč…. asi jsem hloupá“, pokrčila jsem rameny. Podíval se na mě pozorněji. V příštím okamžiku už klečel a hlavu mi zabořil do klína.
„Kdybys věděla, jak moc tě chci!
„Neblázni!“ opřela jsem se mu doramen a chtěla ho odstrčit, ale svíral mě jako klíště. „Tak pust! Někdo přijde!“
„A kdyby nepřišel? Zvedl ke mně obličeja já zřetelně viděla, že mluvil pravdu, že mě opravdu moc chce. Zalichotilo mi to, vzrušilo mě to. Ach bože, já káča pitomá! Kdybych to tak mohla všechno vrátit!
„Tak bud přeci rozumný,“ snažila jsem se domluvit, ale vlastní hlas mě zrazoval. „Třeba se to jindy povede…“
„A kdybys měla jistotu že nikdo nepřijde?“opakoval otázku. Jenom jsem vzdychla a zavřela oči. Vstal a vyšel na chodbičku. Myslela, že se urazil, ale za chvilku byl nazpět. Kličku, kterou vzal bůchví kde, zacvakl zámek a zatáhl záclonku. Hleděla jsem na něho vytřeštěnýma očima.
„Ty ses zbláznil!“
„Jo asi jo.“ Přisedl si ke mně, pokoušel se mě líbat. Ješte jsem vzdorovala, i když mě ta zvláští situace doslova rozpalovala.
„Jsi krásná, jsi tak krásná, dovol mi to, třeba je to naše jediná příležitost.“ Líbal mě na krk, na uši, na semknuté rty a pořát něco šeptal. Měl horký dech, jeho ruce mi bloudily po těle, pomalu jsem se přestávala ovládat a najednou jsem zatoužila s ím šukat. Co když má pravdu? Co když už žádné příště nebude?

To už jsem ale měla vyhrnutou sukni.
Líbal mě na na holá stehna a oběma rukama mi hnětl boky. Vjela jsem mu prsty do vlasů a oddala se tomu. Sundala jsem si lodičky a skrčila nohy na sedadle, aby ke mně mohl lépe. Okamžitě toho využil. Jedním trhnutím ze mě svlékl kalhotky, roztáhl mi nohy a začal mi lízat kundu. Zavřela jsem oči a zvrátila hlavu. Kdyby nás ted někdo vyrušil, kdyby z nějakého důvodu přestal, asi bych se zbláznila. Byl velmi zkušený, jeho jazyk neomylně nacházel ta nejcitlivější místečka. Kroutila jsem se a vzdychala, oběma rukama tlačila jeho hlavu do svého klína a soustředila se na to, co už přicházelo. Zasténala jsem, vypjala se jako luk a nepustila jeho hlavu, dokud silný orgasmus neodezněl.
Sedl si. Tvář měl rudou námahou a vzrušením úplně mokrou.

„Byl jsi báječný.“ zašeptala jsem, „tak teď zase já.“
Pořádně ho vykouřím. Tady na sedačce ve vlaku, kdy může kdokoli přijít. Bude to rychlejší a mám to ráda.
Nechal se rozepnout a trochu se nadzvihl, abych mu mohla stáhnout kalhoty a boxerky do půli stehen. Měl krásné, velké péro s naběhlými žílami. Cítila jsem v prstech jeho tvrdost. Předklonila jsem se a jednou, dvaktrát jsem jazykem obkroužila žalud.
Byl úplně mokrý, doslova tekl. To opravdu nebude dlouho trvat.
Vzala jsem ho do úst a hlavou začala pohybovat nahoru a dolů. Dýchal ztěžka a prudce. Měla jseme ho plná ústa. Zasunula jsem si ho co nejdále a pak dlouhý zpětný pohyb, až mi rty s měkkým mlasknutím sklouzli ze žaludu.
Políbila jsem tu ohromnou, krví naběhlou hlavu, a znova jsem ho do sebe pohroužila. Když mi zatal prsty do rame, přejela jsem rychle jazykem několikrát citlivé místo pod žaludem a už se to z něho valilo. Sténali jsem oba a já polykala plnými ústy, prsty jsem ho tiskla a vymačkávala tu opojnou štávu.
Zmoženě se opřel o sedadlo a zhluboka vydechl. Stále jsem prsty objímala jeho pohlaví, které kupodivu neochabovalo. Když se vyronila ještě jedna bílá kapka, něžně jsem ji slízl. Tak, a je po všem, pomysela jsem si smutně.

„Pojd sem!“
Sáhl po mně, otočil a posadil si mě rozkročmo do klína. Až jsem vykřikla, když do mě zasunul. Okamžitě začal prudce přirážet a rukama mi mačkal prsa. Sáhla jsem pod sebe a dlaní mu mačkala koule, nevzdávala se v šíleném rytmu, nabodávala se a vrtěla zadečkem. Zatínala jsem zuby, abych nekřičela nahlas. Pak mě vzal za lokty, postavil tváří k oknu, donutil mě předklonit se a opřít se rukama o stolek. Zezadu se ke mně přitiskl, počkal, až si ho zavedu sama, a pak pokračoval v šoustání.
Byl jedninečný. Jeho ocas do mě zajížděl, chvílemi jsem ho cítila až v žaludku. Za oknem letěla světla jakého si zastrčeného nádraží a já už nemohla nekřičet, protože v tu chvíli do mě vystříkl. Neptal se mě jestli může, prostě mě začal plnit tou žhavou lávou a já nebyla při smyslech.
Udělal jsem se tak nádherně, jak už dlouho ne. Valila se do mě celá řeka jeho horkého semene, jeho úd se ve mně škubal, chvěl, třásl a zmítal a můj vrchol nekončil a nekončil…
Vlak začal brzdit. Otevřela jsem oči a za oknem uviděla světla našeho města.
Roztřesenýma rukama jsme začali shledávat své svršky, byli jsme jako opilí. Sotva jsem si zapnula sukni. Vlak zastavil. Podívali jsme se na sebe. „Jsme to ale blázni!“ potřásla jsem hlavou.

„Nikdy to ještě nebylo tak hezké,“ řekl potichu.
„Ani pro mě,“ přiznala jsem upřímně. Ohlédla jsem se na místo, kde to všechno proběhlo. Na sedadle ještě zbyl mokrý otisk jeho těla.

Autor příspěvku: Nikol