Šlapali jsme do kopce k místu, které jsem si pojmenoval Petrovi kameny. Už dlouho jsem měl v hlavě představu nafotit tam slet čarodějnic. Jenže, kde je vzít a nekrást…?
Vyvýšenému místu dominoval asi metr vysoký balvan, na který si mohl člověk s pokrčenými nohami lehnout. Jeho okolí bylo poseto několika menšími. Na ten velký umístím Simonu a o jeden z těch menších opřu sestru. Nemohl jsem fotit hned. Na to jsem potřeboval to správné světlo. Konkrétně přesně ten moment, kdy končí odpoledne a začíná večer.
Čekání jsme využili k dojedení našich zásob a lelkování.
Ve čtyři jsem vydal poslední příkaz ke svlékání. Byl bez odkladů splněn. Vykázal jsem své „čarodějnice“ na mnou určená místa. Po Mileně jsem chtěl, aby si představila, že k nim letí ďábel, s nímž chce jako správná čarodějnice obcovat a svůj chtíč projevuje masturbací. Simonu jsem nechal lehnout na záda. Pokrčit a roztáhnout nohy. „Chci,“ řekl jsem jí, „aby z tebe sálala touha po přilétajícím ďáblovi. Vidíš jeho velký péro, který chceš cítit v sobě. Vztahuješ k němu ruce. Zvedáš hlavu a voláš na něj, ať si tě vezme, že jsi jenom jeho… Tak, holky, jdeme na to!“
Milena i Simona se snažily, ale něco tomu chybělo… „Holky, větší odvaz. Vždyť je to ON. Váš idol. Samec s velkým S. Představujte si, jak do vás vráží tu svou kládu. Vy řvete v extázi, protože něco takhle velkýho jste v sobě ještě neměly. Chcete, aby to do vás pustil.“ Přitom jsem fotil. Holky začaly moje kecy vzrušovat.
„Kdyby ses svlík, tak mi v tobě určitě uvidíme toho ďábla a půjde nám to líp…“ snažila se mě vyprovokovat Simona.
„To by nešlo. Ze tří důvodů,“ nedal jsem se zviklat. „Jednak neumím lítat. Nemohl bych fotit a taky proto, že nemám takovou kládu.“
„My si to domyslíme, viď Milčo?“
„Hm,“ dala mi zastřeným hlasem sestra za pravdu, čímž dokázala, že s představivostí nemá žádný problém. Aparátem jsem zachytil blížící se orgasmus i jeho konečnou fázi. Na řadě byla Simona.
„Simonko? Slyšela jsi ségru, jak si to s ďáblem užila. Takže… Vidíš ho! Letí k tobě. Jeho pták… Ne to není pták, to je stojící kláda. Chceš si na ni sáhnout. Chceš ji olizovat. Představuj si, že tečeš jako Niagara, protože tvůj pán k tobě pokleká a pomalu do tebe svůj ďábelský nástroj zasunuje. Ty nevěřícně zíráš, jak to monstrum v tobě mizí. Mělo by to bolet, ale nebolí. Cítíš obrovskou rozkoš. Teď se v tobě začal pohybovat. Jestli to předtím byla rozkoš, teď ses ocitla v nirváně. Chytáš ho za zadek a určuješ si tempo jeho přírazů. Křičíš na něho, že si jeho nejsprostší děvka, která touží po jednom jediným. Bejt svým pánem zmrdána a oplodněna. Řveš. Něco takovýho jsi dosud nepoznala. Nebejt to ďábel řekla bys, že tohle píchání je boží. A pozor! Cítíš, že se blíží konec. V nástroji, kterej tě posílá až ke hvězdám, začíná cukat. Připrav se na to a… TEĎ tvou čarodějnickou kundu zaplavuje divoká horská bystřina. Ten proud je nekonečný. Orgasmická extáze trvající pět minut. Jsi v sedmém pekle. Ďáblovo semeno z tebe teče, protože si ho plná a nové stále přitéká. Křičíš! Ne, to není křik. To je řev. Ďábelský orgastický řev!
Dostříkal. Zůstal v tobě a máš pocit, že je pořád stejně tvrdej. Chceš si to zopakovat. Jsi přece jeho děvka, která nemá nikdy dost.
A je tu druhý kolo. Slyšíš, jak ti v ní čvachtá. Víš, že tentokrát to bude delší. Zkřížíš svoje nohy na jeho zádech…“ (Simona je opravdu zkřížila. Navíc i přirážela proti svému imaginárnímu milenci.) „Každý náraz na dno pochvy znamená, že ti v nebi prodlouží o den pobyt v očistci. Sereš na ty pánbíčkáře, protože něco takovýho za očistec stojí. A vůbec! Jsi přece ďáblova milovaná matrace, do který se chodí vyklepat. Proč by tě mělo zajímat nějaký nebe a pokání.. Dáváš do toho všechno a… Už je to tady znovu. Stříkej, křičíš! Vystříkej ze sví děvky všechno lidský! Stříkej a já ti na svět přivedu rohatýho syna! Stříkej! Chci cejtit, jak mi tvoje semeno teče po stehnech. Chci si ho nabrat na prsty a ochutnat. Stříkej, můj pane! Vystříkej svou nejšikovnější děvku. Ó pane můj, stříkej!“ V tenhle moment fotoaparát zachytil výstřik té „děvky“.
Pane Bože, já ji dokázal kecama přivíst k mokrýmu orgasmu. Teda, Jirko, jsi borec, pochválil jsem se.
Nafotil jsem i Simonin návrat z pekelných hlubin orgasmu, což odstartovalo její pozvolnou proměnu v obyčejnou dívku, kterou jsem musel i s Milenou vrátit zpátky do civilizace. Holky se nebránily, když jsem fotil, jak se oblékají do civilu. A proč taky? Už přede mnou neměly žádné anatomické tajemství.
První fotky upravené na kalendář jsem slíbil dodat za týden. Zaregistroval jsem doménu. Připravil jednoduchý prodejní web a na něj vystavil pět erotických fotek za zaváděcí cenu 20 korun.
V pátek večer jsme měli domluvený sraz u Simony, protože byla sama doma. „Ahoj, holky,“ pozdravil jsem ve dveřích, „tak si představte, že už máte vyděláno 1360 korun.“
„Jak to?“ divila se ségra.
„Spustil jsem testovací provoz prodejního webu a přišlo zatím 68 objednávek. Když to vynásobíte 20, máte oněch 1360. Simčo, zapni notebook! Ukážu vám web i další fotky, který jsem vybral ke zveřejnění.“
Skoro dvě hodiny jsme se jimi probírali. Holky mě překvapovaly, co všechno odsouhlasily pustit do světa.
„To se musí oslavit, ne?“ ukončil jsem schvalovačku a svůj dotaz podpořil vytažením dvou lahví bílého vína. Simona ani sestra se oslavě nebránily. Jen tak mimochodem jsem mezi dvěma skleničkami vyjádřil domněnku, že tohle vydělá víc, než těch potřebných dvacet tisíc. A tudíž by stálo za úvahu, zda by se přebytek nedal použít na operaci. Schválně jsem udělal tečku. Holky se na mě nechápavě podívaly. Usmál jsem se na ně a řekl: „Plastickou, která by Simoně…“ Významně jsem se odmlčel a čekal, která se chytne první.
Ségra.
„Teda, brácha, ty jsi úžasnej! Já tě miluju!“ a vlepila mi sourozeneckou pusu.
„Milčo, jak ho za to všechno odměníme?“
„O něčem bych věděla…“ a významně se na Simonu podívala.
„A o čem?“ nechápala.
„Chtěla jsi přece něco prodat…“
„To jo, ale pořád mi uniká, co tím chceš říct.“
Sestra nejdřív protočila oči v sloup, než ji uvedla do obrazu: „Nebudeš prodávat, ale darovat,“ a ukázala oběma rukama na mě.
Simona mě chvíli zkoumala takovým zvláštním pohledem. Asi mě nikdy nebrala jako sexuální objekt a teď zvažovala, zda jsem dost dobrý na to, abych z ní udělal ženu. Pak promluvila: „Mám dvě podmínky. Toho ďábla, co se do mě dvakrát udělal bez vytažení, chci dneska poznat dovopravdy.“ Podívala se na mě a informovala mě, že se nemusím bát to udělat: „Už beru prášky proti dětičkám.“ Pak na mě mrkla a dodala: „Pokud to dokážeš, tak je dost dobře možný, že tím získáš, ty ďáble, svou NEJLEPŠÍ děvku. A za druhý. Bez Milči do toho nejdu! Berete?“
.
