Den čtvrtý, 2. část
Karel se podíval na Brigitu a stáhl si kalhoty. Nebylo to úplně ono, protože jeho červené plavky z větší části zakrývala košile. Všiml si jejího nefalšovaného zklamání, proto ji nadzvedl a začal se točit na místě.
„Mělas pravdu, Kačko. Ty plavky jsou fakt moc pěkný… Ty jste si, pánové, nechali šít, že jo?“
„Ano.“
„Šikovná krejčová…“ Podívala se na Karla. „A teď se pochlub, co se mnou plánuješ?“
Karel pravou rukou ukázal bratrovi i Alžbětě číslo čtyři a oba mu kývli na souhlas. „Čtyřka o den později. Souhlasíš?“
„A nebudu jen paběrkovat?“
„Buď bez obav. Kvůli tobě se klidně nadopuju Viagrou, když nebudeš spokojená,“ odpověděl ji s úsměvem George Clooney.
Brigita se zbavila pantoflíčků a vstala ze židle. „Rozepneš mi prosím, Karle, vzadu šaty?“ Po těch slovech se k němu otočila zády. Karel k ní přistoupil a zkušeně vykonal, co se po něm chtělo. Nechala je spadnout na podlahu. Její černé celkové plavky oba pány vzadu zklamaly, protože toho moc zakrývaly. Nebyla jako její dcera, která ráda předváděla své pozadí, ale když se otočila, museli uznat, že ta je teda má. Krásné přírodní čtyřky v nich šly obdivovat, jak zpředu, tak i ze strany. Zatímco jí Karel zíral na prsa, ona sklouzla pohledem k jeho plávkám. Byl tam pohyb! Ne nijak závratný, ale byl. „Děkuji, tvůj penis je velký lichotník… A než se do sebe pustíme, tak si nejprve nastavíme mantinely,“ promluvila za ni léta praxe. „Takže milá dámo a vážení pánové, otázka první.“ Odmlčela se, aby se přesvědčila, že ji všichni poslouchají. „Souhlasíte s tím, že vám v žádném případě nebudeme lízat zadky?“
Alžběta si stáhla bílou halenku, pod kterou měla ty samé plavky, jako včera na koupališti.
„Nebudete nás bít, ani mučit… A doufám, že neujíždíte na kaviáru, protože jinak se okamžitě zvedáme a odcházíme.“
Karel si sundal šedou značkovou košili s krátkým rukávem. Po celou dobu měl tazatelčiny oči přilepené na své postavě.
„Ještě něco?“ zeptal se Vašek.
„Jo. Omlouvám se…“ přešla od kochání se Karlem zpátky k vymezování mantinelů. „Jestli ujíždíte na dvojitej anál, tak ten mi vopravdu neděláme. Obejdete se bez něj?“
Václav se zbavil košile.
„A poslední věc. Dva ptáky najednou nepouštím ani do tý správný díry… Na rozdíl od dcery. Rozumíme si?“
Bratři se beze slova vysvětlení podívali na Alžbětu.
„Tomu říkám výzva, pánové,“ poťouchle okomentovala Brigitin mantinel, když vstávala ze židle, aby se v plavkách předvedla i ona.
Čtveřice u bazénu popíjela a mlčela. Najednou nevěděli, o čem by si spolu povídali. Rozsekla to Brigita: „Já nevím jak vy, ale já bych ten bazén ráda vyzkoušela, protože se sem asi už v životě nedostanu.“
„Rád tě doprovodím,“ nabídl se Karel, „má to ale háček…“
„Jakej?“
„Nedokážu ti zaručit, že tě nebudu ve vodě osahávat…“
„To zní zajímavě…“ Vzala Karla za ruku a zeptala se: „Odvedeš si mě do bazénu?“
„Ale jistě.“
„A co já,“ ozvala se Káťa, „mě nikdo osahávat nechce?“
Václav po ní skočil jak nadržený studentík. Alžběta nechápavě pokývala hlavou, obrátila do sebe zbytek Jacka a šla do vody taky.
„Musím poděkovat tvýmu krasavci za to, že se mu líbila moje prsa,“ zašeptala Brigita do ucha Karlovi, když ho přitiskla po úvodních vodních hrátkách ke stěně bazénu. „A jak to tak vypadá, líbí se mu i tohle…“ Prsty levé ruky přejížděla po plavkách v místě, kde tak krásně inzerovaly jeho mužství. Prokládala to lehkými stisky, kterými se informovala o postupujícím vzrušení. „Asi ti tvoje ctitelky hodněkrát řekly, že se směješ jako George Clooney.“
„Budeš se divit ale ne, protože ta mláďata, které bratr tahá do postele, mají jiné idoly.“
„V tom případě se divím tomu, že necháš takovou stařenu, jako sem já, aby se mazlila s tvým přítelem…“
„Nemáš důvod se divit. Pro ty holčičky je to velké, a pro většinu z nich rodiči dosud zakazované dobrodružství. Oni si nechají mnoho věcí líbit, protože si myslí, že tohle dospělí spolu běžně dělají, ale takhle krásně hladit penis neumí.“
„Tak proč nelovíš ve zkušenějších vodách?“
„Protože je to pro mě pohodlnější. Jednak nemám tolik času jako bratr, ale hlavně trpím, když musím hrát ty namlouvací tanečky.“
„Nemusíš. Můžeš si je přece koupit…“
„Prostitutky nejsou řešení. Udělají neosobně jen to, co si zaplatíš. A jistě uznáš, že krásných žen, které od prvního okamžiku vědí, že za nimi půjdu jako pejsek do postele, mnoho není.“
„Takže pro tebe jsem vlastně jen takový zpestření…“
„To bych nerad…“
„Opravdu…?“
„Opravdu.“
Brigita mu dala pusu. „Víš co? Zahrajeme si na pravdu… Co bude jako fant, když ten druhý nebude chtít odpovědět?“
„Já se můžu z otázky vykoupit penězi, a co ty?“
„Nejsem spolumajitel hotelu, jako ty, takže jedině tím, že něco udělám… Co máš při sexu nejradši a cácorky to nechtěj dělat?“
Pokrčil nos a zavrtěl nesouhlasně hlavou: „Odpověď se ti nebude líbit…“
„Ale no tak… Jsme přece dospělí. Tak ven s tím…“
„Jak si přeješ…“ zvedl přitom ruce v odmítavém gestu. „Jde o to, že máme takovou rodinnou,“ chvíli hledal příhodné slovo, „úchylku. Osedláš si bratra a necháš si od něho vykropit svatyni. Pak se přesuneš nad můj penis, tu bílou nadílku necháš na něj vytéct a rukama ji po něm rozetřeš. Následuje krátká šedesát devítka, po který si lehneš na záda, abych tě mohl opíchat. Až skončíme, necháš bratra, aby z tebe prsty vybral moje vytékající sperma, které z jeho prstů slízneš a spolkneš. Nakonec přivedeš Alžbětu orálně k orgasmu s tím, že pokud se bratrovi, nebo mě znovu postaví, tak ti lízání zpestříme zasunutím.“
„A to je všechno?“
„Ano.“
„S touhle ÚCHYLKOU, jak říkáš, mají vaše cácorky problém?“
„Když slyší, co všechno musí podstoupit, tak o tom, až na výjimky, nechtějí ani slyšet.“
„Hm… Zní to šíleně, ale není to nic, co by se nedalo přežít… Zkus teda vymyslet otázku, která mě donutí ti tenhle fant dát…“
„Ty se živíš jako prostitutka?“
„Ne. Normálně chodím do práce. Ale nezapírám, že občas nezpestřím sexuální život pánům jako si ty, když z toho něco mám… Stačí?“
Odpovědí ji bylo kývnutí hlavy. „A teď já. Šukáte s bráchou Alžbětu?“
„Ne.“
„A proč? Vždyť to je krásná ženská a ještě k tomu zrzka…“
Usmál se. „Jak je vidět RODINNÁ úchylka ti nenapověděla, že to je naše sestra…“
Ty vole, to je hustý, projelo Brigitě hlavou a kula železo, dokud bylo tvárné. „A ty sis nikdy nepředstavoval, že bys ji opíchal?“
„Představoval.“
„A ona byla proti?“
„Jak to mám vědět…?“
„Třeba mohla někdy vykřiknout vaše jména, když byla v nejlepším…“
„Pokud vím, tak ne.“
„A když vidíš, jak ségru líže cizí holka, nemáš chuť si to s ní vyměnit?“
„Mám.“
„Tak proč jsi to ještě neudělal? Když se ženská blíží k vrcholu, moc toho okolo sebe nevnímá…“
„A ty jsi svou dceru lízala?“
„Jo.“
„A ona tebe?“
„Jo.“
„A líbali jste se už někdy?“
„Jo.“
„A to ti to nepřišlo divný?“
„Přiznám se, že jsme o tom ani jedna nemohli špekulovat, protože jsme kejvli na lukrativní nabídku jednoho chlápka, že se na víkend staneme jeho sexuálníma otrokyněma, tak jsme museli poslouchat… Ale to bylo jen jednou.“
„Udělala bys to znovu?“
„Jo,“ překvapila Karla svou bezprostřední odpovědí. „Ale je důležitý, aby to všechny přítomný vzrušovalo a ne vodpuzovalo. A pak bys ty nebo brácha musel na oplátku dělat s Alžbětou to, co já s Káčou…“ Podívala se mu do očí. „Nebo víc…“ a mrkla. Tvrdost penisu ji potvrdila, že mu sestra není po sexuální stránce lhostejná. Jak moc? Dá se to nějak využít? „Musím se ti přiznat, že i mě tyhle řeči vzrušujou… Co s tím provedem…?“
„Vím jen o jedné věci, která náš problém vyřeší.“
„Opravdu? A která to je?“ hrála si na naivní holčičku.
„Sex. Takhle nadrženej jsem nebyl už hodně dlouho!“
„Tolik komplimentů za jeden den mi ještě žádnej chlap nesložil. Fakt.“ Políbila ho, čímž odstartovala hašení chtíče, který je spaloval…