Den čtvrtý (pondělí)
Přežít pondělní směnu a dát se při ní do kupy tak, aby odučila další lekci, byla pro paní Perníčkovou obrovská výzva. Před pátou, kdy měl její žák opět přijít, se vysprchovala a zvolila snadnou dostupnost. Na holé tělo oblékla pouze volné triko a starší krátkou sukni.
Mladé hormony jí hned po svém příchodu daly pusu na přivítanou. Obrátily ji k sobě zády a prověřily, jak je na tom se spodním prádlem. Velice rychle rozmetaly její bláhovou představu, že to dneska žádná divočina nebude. Na zadku cítila přitisknutý penis, který nabýval provozní velikost. Na prsou ruce. Naučeným pohybem sáhla za sebe pravou rukou a přes sportovní trenky zkracovala dobu potřebnou ke spojení. Nutila ji k tomu o víkendu těžce zkoušená vagína, která už zase toužila po záplavě mladého sémě. Malá paneláková chodba byla svědkem divoké rychlovky, při které oba aktéři tlumeně funěli, aby nepohoršili sousedy.
„Ráno, když jsem šla do práce, tak jsem byla přesvědčená vo tom, že si teď budu schopná s tebou jen povídat,“ konstatovala Pavlína v obýváku, když visela Járovi kolem krku po vzájemné očistě po prvním milostném kole. „A prozradím ti jedno malý tajemství. Tvoje divokost ve mně probudila nebývalej apetit. Boj se:“
„Nebojím se, ale chci jen nesměle podotknout, že nejsem žádnej sexuální superman.“
„Věř mi. Nemáš k němu daleko…“ Podívala se na něho smyslně-mlsným pohledem. „Myslíš, že když ti pomůžu pusou, že…?“
Nenechal ji domluvit: „Vyzkoušej a uvidíš…“
Po rychlé sprše seděli vedle sebe v obýváku na sedačce. Tentokrát už Pavlína měla na sobě volné tričko. Jára sportovní trenky.
„Máme teď dost času na zlepšování tvých komunikační dovednosti s dívkami. Oproti konkurenci máš teď jednu výhodu. Díky pravidelnýmu pohybu nebudeš tlačit na pilu. A kdyby tě náhodou nějaká rozhicovala, tak se přijdeš do mě zchladit… Otázka první. Kolik holek se ti líbí natolik, že bys s některou z nich chtěl randit?“
Jára se zamyslel. „Se třema.“
„Jednu jsem viděla. Máš fotky i těch ostatních?“
Sáhl po mobilu a spustil Facebook.
„Máš dobrej vkus, ale soudím, že už s někym chodí…?“
„Co vím, tak dvě určitě. Tahle,“ ukázal jí hodně štíhlou okatou brunetku, „se před měsícem rozešla s klukem a nevím, jestli už má jinýho.“
„A jak by se ti líbila tahle?“ Pavlína sáhla na konferenční stolek pro připravenou obálku a podala ji Járovi. Vytáhl z ní tři fotky. Prohlížel si asi sedmnáctiletou sympatickou kudrnatou zrzku v letních šatech na ramínkách, laškovně se smějící do objektivu. Druhý snímek ji zachytil v jednodílných plavkách z profilu, na kterém se opírala o bazén. Pavlína se pousmála jeho reakci, když spatřil třetí. Zachytil ji, kterak sedí na židli s hlavou natočenou k levému rameni. Měla na sobě mokré bílé triko. Musela v něm vlézt do bazénu, protože i mírně roztažené nohy měla mokré. Na zřetelně viditelných ňadrech jí trčely bradavky. Klín sice zahalovalo triko, ale fungovalo jako zvýrazňovač. Nad zřetelně rýsující se čárkou měla upravený pažit v podobě trojúhelníku stojícího na špičce.
„Koukám, že se ti líbí?“
„Moc.“
„Tak to potom máš do zítra domácí úkol. Pozvat tuhle holku na rande. Vím určitě, že kluka nemá, protože má takový drobný kosmetický problém.“ Pavlína sáhla pro druhou obálku a podala ji Járovi.
Usmívající se levou tvář zdobilo docela velké mateřské znaménko. Járovi připomínalo plavající velrybu. Jen ten gejzír vody jí chybí, pomyslel si, ale přesvědčení, že se mu líbí, nezměnilo.
„A ještě drobnost. Je o fous vyšší… Tak, co jí říkáš teď?“
„Že je to holka, která stojí za seznámení, protože zrzky jsou prej divoký. Má hezký nohy, klín, prdelku i prsa…“ a labužnické zamručení podpořil patřičným gestem. „A ta velryba na její tváři mi nevadí. Vypadá zajímavě.“
„No vidíš,“ zakroutila udiveně hlavou, „to mě vůbec nenapadlo.“ Podívala se zase na Járu. „Na druhý straně toho aktu máš kontakty, tak se kontaktuj. Je to moc hodná a milá holka.“
„Ty jí děláš dohazovačku…?“
„Jenom malinko,“ a palcem a ukazováčkem pravé ruky mu naznačila jak. „Zítra o páté přijdeš referovat, jak si pochodil. Můžeš se jí zmínit o tom, žes viděl její fotky u jedný kamarádky…“ Na vteřinu se odmlčela, pak na Járu spiklenecky mrkla a dodala: „A má ráda zmrzlinu…“
Den pátý (úterý)
„Dneska žádná rychlovka nebude?“ divila se Pavlína v úterý o páté, když ji po přivítací puse táhl z chodby pryč.
„To říkal kdo? Já tě táhnu do ložnice, kde si dáme šedesát devítku na rozehřátí a pak se od tebe nechám vyždímat.“
Jára nabíral ve vagíně své souložnice prstem sperma a nanášel jí ho na bradavky podle jednoho porna, které shlédnul. Nechala ho, aby si hrál, a čekala, až začne mluvit o tom, jak se popasoval s domácím úkolem.
Nezačal.
„Tak co mi povíš o domácím úkolu?“
„Dobrý.“
„Děláš si prdel? Snad to rozvineš…“
Škodolibě se zašklebil, jak ji dostal, a začal referovat: „Napsal jsem jí na fejs, že jsem viděl její fotky a že se mi na nich moc líbila. A proto bych jí rád pozval na něco, co má ráda. Ona na to, že asi budu zklamanej, až jí uvidím, tak jsem odpověděl, že to může bejt vzájemný, ale dokud se nepřesvědčíme na vlastní voči, tak bych to neřešil. No a vono to zabralo. Zítra odpoledne jdeme spolu na zmrzlinu.“
„Dobrý, studente, dobrý. Píšu za jedna. Zítra zase přijdeš zalejvat mojí zahrádku, a když budem odpočívat, tak mi budeš povídat co a jak.“
„Víš, co mi přijde divný? Že půjdu s holkou na rande, budu jí balit, a přitom budu vědět, že se těším na sex s tebou…“
„Ber to tak, že tě zbavuju touhy, která by tě nutila k nějakejm nepředloženejm krokům. Znáš přece přísloví, že když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají… Tak jí zpívej a mě šukej. Až se dostaneš tak daleko, že ti dovolí zasunout, budeš už natolik zkušenej, že ráda padne do tví náruče. Já pak zamáčknu slzičku a najdu si jinýho žáčka…“
„Zatím nikoho novýho schánět nemusíš. Ještě spolu nechodíme.“
„A teď dotaz z jinýho soudku. Jak je na tom?“ kývla hlavou směrem do jeho klína.
„Chce! Jen s tou mrtvolou musíš něco udělat. Takže dost řečí a vzhůru do vzrušování…“
Den šestý (středa)
Otevřela Járovi dveře, který je rychle za sebou zavřel a vrhnul se jí kolem krku. „Ta se ti povedla.“ Víc neřekl a začal ji líbat. Přitom rukama zjišťoval, jak je na tom se spodním prádlem. Zas nic. Příště už to budu brát jako samozřejmost, řekl si a před Pavlínu si kleknul. Zvednul ji sukni, strčil jí hlavu do klína a začal si odpracovávat prodělané lekce, které vedly k úspěchu.
Poděkování se mu povedlo. Pavlíně musel pomoct sednout na zem, neboť po vyvrcholení se jí podlomila kolena. Byl na sebe náležitě pyšný.
„Tady mi to už nikdy nedělej! Já si to chci užít se vším všudy a ne se hlídat, abych nebyla moc hlučná.“ Gestem Járovi naznačila, aby jí pomohl na nohy. „Cítila jsem,“ sáhla si do klína, „že jako dohazovačka mám od tebe palec nahoru.“
„Jasně. Má sice o malinko větší zadek, než by k její postavě bylo ideální, ale to mi nevadí. Budu ji mít po čem poplácat. Na to, že je o půl hlavy vyšší si rychle zvyknu. A to znamínko? No a co? Ona se skoro pořád smála nebo usmívala a moc dobře se s ní kecalo. Až jsem se divil, jak mi to jde. Tohle se mi ještě nestalo. Když jsem byl s nějakou holkou na rande, celkem slovy dvěma, tak jsem byl vždycky spocenej až na zádech, abych aspoň kostrbatě udržoval konverzaci a nemlčel. O druhé setkání už jsem nestál.“
„A s touhle budeš pokračování?“
„Jasně. V sobotu je pozvaná k nějaký kámošce na odpolední zahradní narozeninovou párty. Aby mohla jít, musí mít sebou nějakýho partnera. Hádej, kdo jím bude?“
„To vůbec netuším,“ převtělila se z legrace do úplně blboučké holčiny, „dám se podat.“
„Mají tam bazén, protože si mám vzít plavky. Doufám, že si vezme bikiny a ne ty z fotky, abych měl co obdivovat. I když já už ji obdivoval,“ dodal rychle, „v cukrárně u tý zmrzliny, protože přišla v těch sexy letních šatech, který měla na tý fotce. Má i moc pěkný nohy.“ Jára se na velmi krátkou chvíli zamyslel: „Poděkoval jsem ti vůbec za to dohození?“
„Jo, hned na chodbě, jestli si vzpomínáš, ale můžem v tom pokračovat v ložnici…“
„A co zkusit nějakou změnu…?“
„Jakou?“
„Co stůl, nebo kuchyňská linka…?“
Vyhrála linka, ale Pavlíně to nebylo moc pohodlné, proto se nechala přenést na stůl, aniž by došlo k rozpojení.
„Příště bych se přimlouvala za tu ložnici. Postel je postel… Neuvařil bys mi prosím malý kafe?“
„Jasně. Stačí mi říct, kde co máš,“
Seděla za stolem v krátké sukni a triku. Tentokrát růžovém. Takto se oblékla před Járovým příchodem a stále to měla na sobě, protože nechtěl, aby se svlékla. On sám se před ní v obýváku pomalu zbavil kraťasů a trika, a pak ji zatáhl do kuchyně. V životě viděla bez oblečení třináct mužů. Tenhle byl z nich nejmladší. Rozhodně to nebyl prvoplánový krasavec, ale jeho pohlavní vitalitu považovala za neuvěřitelnou. Milenců s takovým apetýtem mnoho neměla. Vlastně jenom jednoho.
Její první manžel šel ve třiašedesáti na operaci s prostatou a od té doby to s ním v posteli nebyla žádná sláva. Pavlína si pohrávala s myšlenkou, že si najde někoho, s kým by mohla provozovat potřebnou sexuální gymnastiku. Pan doktor si ji hýčkal. Byla jeho ozdobou a v posteli měla do ženy, kterou věčně bolí hlava, hodně daleko. Navíc se při společenských událostech na něho šťastně lepila a s pobavením odrážela dvoření jeho kolegů, kteří ji slibovali hory i s horaly, jen aby ji dostali do postele. Bylo jí jasné, že trvalý problém s prostatou vyřeší až smrt. Rozvádět se ale nehodlala ani omylem. Muži vděčila za všechno, co měla a čím byla. Žila v prvorepublikové vile bohatým společenským životem. Finančně nestrádala. Dokonce i zaměstnání odpovídalo její atraktivitě. Manžel jí upíchnul v propagačním oddělení konzervárny, kde její hlavní pracovní náplní bylo pózování na plakáty s výrobky celého státního podniku.
Řešení jejího problému přišlo z nečekané strany. Manželova mladšího syna vyhodila jeho choť z bytu poté, co jej doma načapala při nevěře. Kdyby to byla její kamarádka, nebo nějaká vrstevnice, tak by ho vyhodila ze života bez kraválu. Ale když se to kozaté a přiměřeně macaté šestnáctileté mládě jejího pětatřicátníka před ní naivně zeptalo, jestli ona je ta frigida, o které jí povídal, tak jí chytly saze… Zákonitě mu otec poskytl střechu nad hlavou, než si zase něco najde. Už během prvního dne si Pavlína všimla, jak ji nepokrytě svléká očima, když se ocitli na chvíli někde sami. Postěžovala si na něho svému muži, jež slíbil, že to dá do pořádku.
Dal. Druhý den po večeři si s manželem otevřeli lahev vína, při které se dozvěděla, že po zralé úvaze došel k závěru, že jeho syn převezme větší část manželských povinností. Se synem už o tom mluvil a ten není proti. Pak chtěl vědět, co si o tom myslí ona sama. Vytřeštila oči, zda to myslí vážně. Poplácal ji po ruce s tím, že vše řádně promyslel. Je mu jasné, že má své potřeby a on už je nemůže v plné výši uspokojovat, proto se rozhodl, že problém vyřeší pomocí domácích zdrojů. Určitě by si dokázala někoho najít, ale to by často nebyla doma a to by mu bylo líto. Zákonitě se zeptala na to, jak by to celé mělo fungovat. Manžel ji ujistil, že když pocítí potřebu sexuálního uvolnění, tak mu řekne, že jde navštívit jeho syna. Byl by rád, kdyby se hned poté, vrátila zpět do manželského lože. A ještě ji ujistil o tom, že syn ví, že ji nemůže k ničemu nutit. Když Pavlína nebude chtít, tak zkrátka nic nebude.
Jenže… Pravidla jsou tu přece od toho, aby se porušovala. A začal s tím překvapivě její choť. Asi po týdnu, během něhož 4krát odmítla synovo naléhání, se všichni tři dívali na nějaký film, během něhož jí manžel položil ruku na stehno. To nebylo nic neobvyklého. Čas od času takhle rozjížděli milostné hrátky. Měla na sobě domácí sukni do půli stehen. Delší jí manžel doma zakázal nosit. Nejraději měl ty, které jí sotva zakrývaly zadek, protože když si sedla, tak jí byly vidět kalhotky. Něžně ji začal hladit po stehně. Nenápadně roztáhla nohy, které měla způsobně u sebe. Jen mírně, aby ji mohl laskat i vnitřní stranu stehna. Seděla mezi otcem a synem a sledovala televizi. Asi po pěti minutách popojela manželova ruka výš. Tím pádem sukně odhalila další část stehna druhé nohy. Zatím to nebylo nic, co by nějakého prudérního člověka pobuřovalo. Jenže po minutě už cítila manželovi prsty na kalhotkách. Hodila nenápadně okem na levou stranu, kde seděl syn jejího muže, zda si toho všiml. Vypadal, že je zabraný do filmu. Pavlína držela ani nedutala. Do problémů se dostala v momentě, kdy jí manželův levý ukazováček začal stimulovat přes látku spodního prádla klitoris. Tohle uměl moc dobře. Netrvalo dlouho a musela se kousat do rtu, aby nezasténala. Silou vůle se bránila touze roztáhnout nohy o něco víc, ale nakonec podlehla. Teď už návštěva manželovi ruky pod sukní nešla utajit. Reakce nedala na sebe dlouho čekat. Dosud volné stehno začala obhospodařovat ruka druhého muže v místnosti. Naznačila manželovi očima, co se jí děje. Chápavým pokýváním hlavy jí dal najevo, že to je v pořádku. Asi po dvou minutách se její muž zeptal syna, jestli ho ten film baví. Dozvěděl se, že ne. Televize se tedy okamžitě vypnula a Pavlína byla vyzvána, aby v rámci lepší zábavy, než byla ta dosavadní, pánům předvedla striptýzovou tanečnici. Šokovaný pohled byl smeten argumentem, že svému muži tohle na požádání dělá, jen se teď holt nebude dívat sám. Na kazetovém přehrávači pustil francouzský hit „Je t’aime moi non plus“ a gestem jí naznačil, že může začít. Než skončila, měli oba pánové údy venku a ve své ruce. Manžel jí pokynul, aby si před něho klekla a vzala si špatně fungující nádobíčko do pusy. To byl definitivně poslední kamínek, který odstartoval posloupnost událostí, které opět výrazně změnily směřování jejího života. Synátor se nejdřív chvíli díval na to, jak se snaží žížalku jeho otce přimět ke ztopoření. Nebavilo ho to dlouho, proto vstal, rychle se svlékl a připravil si Pavlínu ke styku lízáním zezadu. Normální velikost, konstatovala spokojeně Pavlína a poprvé v životě se ocitla v trojce s otcem a jeho synem. Od toho večera mohla mládež souložit, kdy a kde chtěla. Mělo to ale jednu podmínku. Nebudou se nikde zavírat a starého pánu budou akceptovat jako diváka, nebo v případě jeho chuti, bude třetím do party, který bude určovat, co se bude v tu chvíli dít.
Byl to zajímavý a hlavně divoký půl rok. Souložila téměř denně. Dost často 2krát a o víkendech i 7krát. Ale nic netrvá věčně. Jak to náhle začalo, tak to z ničeho nic skončilo. Otec svého syna načapal v posteli s cikánskou dívkou neurčitého náctiletého věku, která na něm rajtovala. Syn mu vysvětlil, že si ji koupil na měsíc za pár stovek od jejich rodičů, aby mu splnila všechno, opravdu všechno, o co se jí řekne. Domníval se, že by to mohlo být ve čtyřech zajímavější. A hned o tom chtěl svého otce přesvědčit tím, že dívčině nařídil, aby otce vykouřila. Snědá útlá dívka s úzkými boky a téměř žádnými prsy sesedla z koně a zamířila ke starému muži. Nedošla, neboť rozsáhlý infarkt myokardu přišel k němu rychleji, než ona k jeho kalhotám. Z Pavlíny byla za tři hodiny pohledná mladá vdova. Zdědila část vily, z které se nechala jeho dětmi vyplatit a odstěhovala se do malého panelákového bytu.
Pavlína poděkovala za kávu, kterou před ní Jára postavil.
„Můžu se tě na něco zeptat?“
„No jasně,“ zvedla Pavlína hlavu od míchání nápoje.
„Odkud znáš Jitku?“
„S její mámou jsme dlouholetý kámošky. Proč?“
„Zajímá mě, kdo ji fotil v tom mokrym triku.“
„Máma.“
„Ty kráso… Tak to by mě nenapadlo… A ona ty fotky někde vystavuje?“
„Jenom některý. Tu, na kterou se ptáš, ukazuje jenom nejbližším přátelům.“
„To se divím, že Jitku ještě nějakej ten nejbližší přítel nevojel…“
„Asi to bude tím, že má jenom tři opravdový kamarádky. Ostatní jsou známí a ti nemají nárok.“
„Pavlí… Je něco v sexu, cos ještě nedělala a chtěla to vyzkoušet?“
„To jako, že bysme to dělali spolu?“
„Klidně, když to bude možný.“
Zamyslela se. Během svého života ji muži přiměli dělat mnohé. I anální sex a sendvič, z nichž rozhodně urvaná nebyla. Ona vlastně, i když se jí nejdřív nechtělo, vždycky udělala to, co po ní muži chtěli. Byla ženou, pro níž byl – co byl – pořád je! – sex zábavou. A i zábava něco stojí. Proto si bez uzardění uměla říkat o protihodnotu.
„Nic mě nenapadá. Mě už totiž dneska stačí, že mě sex s tím dotyčným baví. Nepotřebuju k tomu žádný krkolomný pozice. Můžu klidně jen ležet na zádech, ale potřebuju cítit chlapovu radost z toho, že se mnou může píchat. A to splňuješ měrou vrchovatou. A že občas chlap dřív vystříkne…? Z toho se nestřílí. To se dá dohnat jinak.“ Napila se kávy a vzpomněla si, o čem se bavili předtím. „Tak tobě se budou na té zahradě před očima producírovat holčičky v bikinách… Hm… Podívání není trestný, ale jestli se ke mně donese, žes Jitku kvůli tomu zanedbával, tak počítej s tím, že ti ho utrhnu!“
„Jau,“ dal si teatrálně ruce na křapky, „ty jsi na mě zlá.“
„Tak to ani omylem. Zatím jsem babka těšitelka. Ale nepřej si mě, aby se proměnila v bábu trhačku.“
