Perníčková baba aneb Pohádka pro dospělé (4)

Den sedmý (čtvrtek)

„Ahoj,“ přivítala Pavlína Járu po sedmé večer.
Dal jí prst na pusu: „Všechno ti povím, ale nejdřív potřebuju upustit páru.“
Postel v ložnici vypadala jako po polštářové bitvě minimálně tří dětí. Pavlína na zádech vydýchávala mladíkovu energii, s kterou jí přejel. Ležel spokojeně vedle ní na boku a hladil jí na prsou.
„Já se sama sobě divím, že s tebou ještě dokážu držet krok. Před tvým příchodem jsem si říkala, že až půjdeš dneska domů, tak hodím ručník do ringu, abys mě nechal vzpamatovat. Jenže tys mě nažhavil takovým způsobem, že se musím zeptat – za jak dlouho si tohle zopakujem? Protože jestli to neuděláš, přísahám, že tě znásilním. Tak hluboko jsem klesla.“
„Proč hluboko? Klesáš jen na postel a já do tebe. A znásilňovat mě nemusíš. Dobiju baterky a zopakujem si to. Taky mě to bavilo.“
„Dobře… Půjdem do kuchyně. Mám žízeň. Dáme si něco k pití a ty mi povíš, čemu vděčím za tu divočinu.“
Přiťukli si plechovkami Radlera s grepovou příchutí a Jára spustil: „Ráno mi Jitka napsala, že má bejt pařák a prej jestli se nepřidám k jejich bandě, která jde k rybníku.“
„Nemusím hrát Sibylu a věštit, žes šel…?“
Jára se pobaveně usmál. „Takže… Hned, když jsme se sešli, bylo vidět, že je moc ráda, že jdu. Pusa jí jela a já taky neměl problém s mluvením. Navíc u toho rybníka byli všichni spárovaní, tak hned od začátku dělala, že k sobě patříme. Brala mě za ruku. Tiskla se ke mně. Jednou mi spontánně ruka ujela z boku na prdelku a ona na to reagovala tím, že se ke mně přitiskla. Cítila, že mě to vzrušilo. Myslel jsem, že mě bude brát za nadržence, ale nestalo se. Dala mi pusu. Domů už jsme vedli hezky za ruce. Doprovodil jsem ji a před jejich domem vyprovokovala líbačku. Jsem v tom opravdu nevinně. Já se celý den choval vzorně. Fakt nevím, co na mně vidí. Já přece nejsem žádnej krasavec…“
„Hele. Neřeš to. Užívej, co je ti nabízeno.“
„A víš, co mě dostalo nejvíc?“
„Máš dojem, že mám křišťálovou kouli?“
„Nemáš, jó?“
„Hele, neprovokuj. Pochop, že mám ruku,“ chytla ho pravačkou za pindíka, protože seděli nazí přes roh stolu, „která ti ho za trest zmáčkne tak, aby tě přešly choutky dělat z báby prdelky.“
„Tak to jo. Ty jsi bába, jako já Brad Pitt. Šukáš 1. ligu a…“ víc neřekl, protože se jeho genitálie ocitly v ručním svěráku.
„Nemůžeš říct, že jsem tě nevarovala…“
„Za tohle tě ušukám k smrti.“
Ta slovní přestřelka jí začínala bavit. „Jémináčku, a jak to chceš, panáčku, udělat…?“
„Přivedu si na tebe aspoň sedm kamarádů. Každej se do tebe udělá aspoň 3krát…“
„Super! Poprvý v životě budu opravdu naplněná až po okraj. Kdy přijdete?“
„Jo tydle vidle… Tak nic takovýho. Přivážu tě k posteli, vrazím ti tam robertka a pustím ty největší vibrace.“
„Ani s duracellkama bys mě nevodrovnal…“ Stále ho zlehka držela ve svěráku. Pokývala hlavou ze strany na stranu zvažujíc možnost, zda by se nástroj její potěchy nedal přemluvit k dalšímu číslu. Řekla si, že ano a spustila oživovací proces na ruční pohon. Pouhou půlminutu vydržel předstírat, že je úplně bez života…
Zálibně se dívala na bytnějící penis, který v ní vyvolal vzpomínky na druhé manželství. Bylo neortodoxní. Nechala se sbalit panem doktorem na gynekologickém křesle během pravidelné prohlídky. Její budoucí choť zaskakoval za svého kolegu, který byl toho času na dovolené. Čerstvý padesátník byl štramák, který se blýsknul tím, že maluje. Informaci přešla zdvořilým zájmem. Ovšem sdělení, že její vulva stojí za umělecké vyobrazení, ji, mírně řečeno, udivilo. Při odchodu z ordinace dostala od pana doktora vizitku s tím, že by si považoval za čest, kdyby se rozhodla sedět mu modelem.
Pavlínu nepřekvapilo, že ji adresa na vizitce zavedla do vilové čtvrti ke stavbě hrdě nesoucí název Anna s letopočtem 1910. Otevřela jí atraktivní štíhlá blondýna těsně pod třicet. Asi dcera, pomyslela si. Jo, aha, zaznělo s potlačovaným dvojsmyslným podtextem, když jí podala vizitku. Ocitla se pod střechou, kde měl pan doktor atelier. Ten seděl u menšího plátna a dokončoval obraz vilky, kterou měl před sebou na fotce. Z nabídky ostřejšího pití na přivítanou si vybrala francouzský koňak. Vysvětlil jí, že si ji nafotí v různých pózách, a obraz namaluje podle vybraného snímku ve volných chvílích. Chtěl ji tím ušetřit asi šest hodin únavného pózování. Profesním hlasem ji sdělil, aby si odložila. Oblečení si může složit do ušáku, který v ateliéru stál vedle malého baru. Otočila se k němu zády a začala se svlékat. Po chvíli si všimla, že i pan malíř se zbavuje svého oblečení. Udivený dotaz na jeho nezvyklou činnost coby fotografa, odůvodnil tím, že to dělá v rámci uvolnění atmosféry mezi umělcem a jeho objektem. Spatřený penis v klidovém stavu patřil k těm, které žena u muže, pokud je v plavkách nebo spodním prádle nepřehlédne. Nezastírala, že ji baví jej pozorovat. Byl tím potěšen a začal ji fotit. Nejprve decentní snímky, ale velice rychle začal posouvat hranici, kam až může zajít. Pavlína se ochotně vystavovala, neboť ji to bavilo. Proto vše zákonitě skončilo u prachsprosté pornografie.
Na tváři se jí rozlilo zklamání, když jí poděkoval za úžasné fotografování. Významně se podívala na jeho značně vzrušený penis, který měla chuť okusit. Jen tak mimochodem podotkla, že jí doma děti nepláčou, a že by ráda pokračovala. Stačí říct jak… Udělal rukama gesto – proč ne – a optal se, zda by ji nevadilo, kdyby přivedl tu dívku, která ji sem dovedla. Ona by je nejprve aranžovala do uměleckých aktů, které by následně zvěčnila. Pavlína kývla na souhlas s tím, že se ráda přiučí novým věcem. Vznikl tak foto seriál od prvního nesmělého polibku po sperma mlsající Pavlínu, které si nabírala z vagíny. Když odcházela, dotázala se další termín focení s tím, že na fotodokumentaci netrvá, ale že se jí nebrání. Pana doktora dotaz potěšil a pozval ji na nejbližší víkend. Během něho se velice rychle dozvěděla, že ona blondýnka, kterou považovala za doktorovu dceru, je manželkou jejího bratra. A aby to nebylo tak jednoduché, i on byl gynekolog a jednovaječné dvojče. Blondýnka jí při sklence vína hned první večer prozradila, že si kluci již od mládí díky své podobě půjčují partnerky. A jestli má problém s tím, že tady se neřeší, čí penis v ní zrovna je, tak ať hned vezme čáru. Pavlína ji s úsměvem odvětila, že tu tím pádem nehrozí sexuální nuda a dala jí dětskou pusu. Oplátkou byla její francouzská modifikace. Tím si ověřila v praxi, že kromě střídání partnerů se tu provozuje i lesbický sex. Proč ne, řekla si a do půl roku byla podruhé paní doktorovou.
Bylo to krásných deset let volné lásky ve čtyřech s občasným kořením v podobě žen toužících vystoupit na chvíli z nudné všednodenní rutiny. Například možností nechat si zvěčnit svoji vulvu… Vše ukončilo letecké neštěstí. Pánové se Aeroflotem nechali přepravovat na konferenci o socialistických prcinách do Tbilisi. Někde nad Uralem ale jejich let skončil neplánovaným tvrdým přistáním…
Z vily se nechala vyplatit a díky své šikovnosti získala pro své potřeby nový panelákový byt jako teď Járův tvrdý penis. Zvedla se ze židle, vyhoupla se mu do klína a pomalu jej do sebe zavedla. Škoda, že to nikdo nefotí, posteskla si. Kdyby ze skříně vytáhla krabici od bot, kterou si z Aničky odnesla, Jará by určitě nadrženě zíral na to, co byla schopná před objektivem udělat. Její obsah nikdy nikomu neukázala, protože v ní měla zakonzervované své mládí.

Den osmý (pátek)

„Dneska jsi nezvykle klidnej. Co se děje? Nebo spíš neděje,“ mluvila na Járova záda mířící z předsíně do obýváku. Stejně jako včera přišel o sedmé večerní.
„Máma před chvílí vyšilovala.“
„Pročpak?“
„Kvůli tobě.“
„Na jednu stranu se jí nedivím, ale kromě sexu mezi námi nic není.“
„Nadávala mi do kurevníků. Že prej Jitku s tebou podvádím.“
Pavlína se tomu pousmála. „Navenek to tak asi vypadá, ale nevím, jestli bych jí dokázala vysvětlit, že až s ní budeš v posteli, tak ji z nezkušenosti nezbouchneš.“
Bytem se rozdrnčel zvonek. „To bude vona.“
Pavlína šla otevřít a přišla s avizovanou ženou. Nabídla jí, aby se posadila a sama rozhovor začala: „Asi jste, paní Liscová, přišla kvůli tomu, že spím s vaším synem…“
Kývla hlavou a stroze se optala: „Co tím sledujete?“
„Sexuální uspokojení. Nic víc.“
„Prosím vás, jaké vám může můj syn dát sexuální uspokojení. Vždyť nic neumí.“
„Neuměl!“ zvedla výstražně prst. „Kromě toho se mu rychle staví. To u starších mužů už nefunguje. Nebo snad u toho vašeho ano?“
Odpovědí ji bylo vzteklé mlčení.
„No tak vidíte.“
„Já si ale nepřeji, abyste nadále udržovala tento nemorální poměr.“
„Jak nemorální…? Jsem vdova. Jára je svobodný. Já mu opravdu ráda umožňuju, aby se zbavil svýho přetlaku… Nebo vy chcete, aby si ho doma potají honil, nebo zbouchnul první holku, na kterou vleze? Berte mě jako starý kolo, na kterém se učí jezdit.“
„Chováte se jako děvka.“
„A čím?“
„Roztahujete nohy před každým chlapem.“
„Paní Liscová… Svoje nohy roztahuju jen před vaším synem. Nebudete mi asi věřit, ale uspokojuje mě natolik, že další sexuální kontakty nemám zapotřebí vyhledávat.“
„Ale…“
„A ještě jedna drobnost,“ znovu zvedla Pavlína výstražně prst, „Jára nemusí vymetat diskotéky a bary, aby tam nějakou holku sbalil. Sejde jen o patro výš a zajezdí si na mně. To mi naprosto vyhovuje. Je to jen sex. Nic víc.“
Paní Liscová na Pavlínu nevěřícně koukala. Čekala výmluvy a blekotání, ale ne přiznání, že spí s jeho synem proto, že je abnormálně potentní. Nechtěla si to přiznat, ale rodila se v ní závist, že tahle… ženština… si užívá a ona si o tom může nechat tak akorát zdát.
„Jestli je to všechno, co jste mi chtěla říct, tak se můžeme rozejít. A až mě dneska Jára použije, zase se vám vrátí způsobně domů. Přísahám.“ Zvedla se a ukázala paní Liscové rukou směrem ke dveřím. Ta jak poslušná ovce vstala a nechala se vyprovodit.
„Promiň, ale mě úplně přešla na sex chuť, omluvil se Jára, když se Pavlína vrátila zpátky do obýváku.
„To nevadí. Holt není každej večer posvícení a pauza nám rozhodně prospěje.“ Jára e zvednul k odchodu. „Ještě ti něco musím říct. Když tvoje máma odcházela, viděla jsem na ní, že by si taky dala říct, kdyby měla k dispozici někoho divočejšího, než je tvůj otec. Věř mi, na tohle mám čuch.“
Jára se hořce usmál a zamířil ke dveřím.
„A mezi tebou a Jitkou je všechno v pořádku?“
„Jo, je.“
„Přijdeš zítra?“
„Doufám, že jo. Jdeme na tu zahradní párty.“
„Tak příjemnou zábavu.“

Autor příspěvku: Alik

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.