Trn v patě

„Fotr všechno prochlastá a máma pak nemá před vejplatou ani na mojí svačinu.“
Jirka se podíval směrem, kde ta slova zazněla. Stály tam dvě budoucí prodavačky, kterým k získání výučního listu chyběl ještě rok.
„To jako nebudeš tejden vůbec jíst?“ divila se prdelatá, kozatá a taky malá brunetka napasovaná do černých legín a bílého trika, v němž by mohla z fleku dělat živou reklamu na francouzské pneumatiky.
„Doma večer jo a odpoledne sbírám lahve od piva ať mám aspoň na suchý rohlíky,“ odpověděla ji špinavá blondýnka, která sice vypadala zoufale, ale vyzařovalo z ní odhodlání něco s tím udělat. Byla štíhlá s dlouhýma nohama, protože musela měřit přes sto sedmdesát čísel. Na zadek ji neviděl, neboť stála čelem k němu. Prsa měla. Nebyla velká, ale do citronků měla daleko.
Jirka se zarazil a přemýšlel, jak ji má oslovit. Nevypadalo to, že by se holky chystaly rozejít. Připravil si do ruky vizitku a jednoduše k blondýnce vyrazil. „Promiň, že tě takhle přepadám. Zaslechl jsem, co jsi říkala, a mohu ti nabídnout brigádu s výplatou ihned na ruku. Ozvi se a řeknu ti víc.“
Podal ji vizitku a chystal se odejít, když se ozvala baculka: „Já bych taky na ni šla.“
Jirka se na ní usmál a odvětil: „To bohužel nepůjde. Na tohle se nehodíš.“
„To jakože jsem tlustá, jo?“
„O tom to není. Taky by ses hodila, ale musely by nastat příhodnější okolnosti, a ty v tvym případě nenastaly. Bohužel.“
„Tak běž do prdele, ty hubenej kreténe.“
„Jak si přeješ.“
Je pravdou, že nebyl žádný svalovec, ale také nevlastnil rachitický hrudník. Obličej mu nehyzdila ani trudovitost, ani dosud řídký vous. Vlasy nosil na krátko střižené a byl vždy upravený, i když navenek chodil v těch nejběžnějších věcech, aby na sebe zbytečně neupozorňoval. Vyhovovalo mu, že na učilišti, kde se učil na truhláře, ho ostatní vnímají jako šedou nenápadnou myš. Poučil se. Na gymnáziu dělal ramena a vyletěl z něho poté, co byl nařčen jedním zhrzeným barokním „andílkem“ ze čtvrtého ročníku, s kterým odmítl jít do postele, že ji znásilnil. I když se nakonec prokázalo, i přes dlouhé prsty jejího tatínka, že to není pravda, do školy se už nevrátil (hlavně proto, že ho nebavila, i když učení zvládal). Dřevo ho přitahovalo od mala, ale táta původně o něčem takovém nechtěl ani slyšet.
Do hodiny mu přišla textovka ‚Mám o tu brigádu zájem. Kde se sejdeme?‘
‚Můžeš ve tři přijít ke Katovi? Zvu tě.‘
Čekal na ni před hospodou a zavedl ji ke svému zamluvenému stolu pro dva, kde věděl, že při tichém mluvení je nikdo neuslyší.
„Dej si, na co máš chuť a vůbec si nedělej násilí. Znáš přece to přísloví o tom dávání…“ pobídl ji, když se rozpakovala otevřít jídelní lístek.
Naštěstí s ním tu přiblblou hru na skromnost hrát nechtěla a jen šeptla: „Dík.“
Při jídle udržovali zdvořilou konverzaci. Z Ivy se vyklubala sympatická holka, která by stála za víc, než jeden hřích.
„Teď je ten správný čas k tomu, abych ti řek, o co jde,“ začal Jirka, když číšník sklidil ze stolu. „Nebudu chodit kolem horký kaše. Až to uslyšíš a řekneš ne, tak to v klidu dopijeme a každý si půjde svou cestou. Při druhé možnosti pokračuji.“ Jirka se Ivě podíval do očí. „Asi tušíš, že když jsem tak tajemnej, že jde o obrázky pro dospělý. A protože ještě nejsi plnoletá, tak to nesmíš dle zákona dělat. Proto je to hodně dobře placený a distribuuje se to jen ověřeným předplatitelům, takže nikde na internetu se tvoje fotka z toho neobjeví. To ti bude garantováno. Navíc, když budeš chtít, můžeš mít na obličeji škrabošku.“ Jirka se odmlčel a čekal, co mu odpoví.
„Musím se rozhodnout hned, jestli jo nebo ne?“
„Jasně, že ne. Teď je to jenom o tom, zda se o tom budeme dál bavit, nebo tohle sezení ukončíme.“
„Kolik za to?“
„Dnes bys mohla mít tisícovku. Pak je nejnižší taxa stovka. Nejvyšší tisícovka. Je to za akci a v eurech.“
Zoufalé ženy jsou zvědavé a skoro všechny chtějí vědět víc. „A za co je ta tisícovka?“
„To ti tady neřeknu. Na to mi musíš z bezpečnostních důvodů podepsat mlčenlivost.“
„Tak ukaž, já ti to podškrábnu.“
„V tom případě musíme jít na horu,“ zvedl oči ke stropu, „do kanclu.“
„Ty tu máš kancl?“
Rozhodil ruce v gestu – jak vidíš – a řekl: „Skočím k výčepu zaplatit.“
Iva se pohodlně usadila v křesle a čekala, až Jirka uklidí podepsané papíry a spustí.
„Chtěla si vědět, jak si můžeš vydělat dole avizovanou tisícovku? Snadno. Budu ti pokládat otázky. Uslyšíš první a odpovíš na ni. A abych věděl, že můžu položit další, odložíš si jednu věc. A já s tebou. Když to bude pro tebe přes čáru, nic dalšího si nesvlékneš a končíme. Plná taxa je za to, když rozhovor dojedeme až do konce a ty nebudeš chtít skrýt obličej za škraboškou. S ní je taxa poloviční. Nějakou alikvótní část dostaneš i v tom případě, když rozhovor nedokončíme, protože se bude nahrávat. Jsou ti tahle pravidla jasná?“ Iva jen kývla na souhlas. „Chceš škrabošku?“ Zavrtěla hlavou, že ne. „Dobrá tedy. Zapínám nahrávání… Pro tvoji informaci. Místnost snímá šest statických kamer.“ Kliknul do klávesnice počítače a zkontroloval monitor, zda je vše v pořádku a podíval se na ni: „Jsi panna?“
„Ne.“
Jirka zachoval kamenný obličej, aby si nemohla přečíst, že jej ta odpověď nepřekvapila. „Budem pokračovat?“
„Jasně.“
Jirka se usmál, vstal ze židle a sundal si džínovou bundu. Ivě to došlo a zbavila se lehkého svetříku. „Máš stálého přítele?“
Zakroutila hlavou, že ne a zula si botu. Jirka ji napodobil.
„Chodíš tedy každou chvíli s někým jiným?“
Po záporné odpovědi se zbavili druhé boty.
„Souložila si tedy jen jednou?“
„Ne.“
Jirku odpověď zarazila. Sledoval, kterak si svléká ponožku a přemýšlel přitom nad další otázkou. „Chápu správně, že občas souložíš a přítel to není?“
„Chápeš.“
Již bosý se optal, zda to provozuje pravidelně.
„Ano.“ Vstala a bez jakéhokoli zaváhání si svlékla džíny. Stála před ním v černých kalhotkách a černém triku (pod kterým bude černá podprsenka, projelo Jirkovi hlavou). Na oplátku ji umožnil zjistit, že má penis schovaný v tmavě modrých boxerkách.
„Jak často?“
Iva se podívala na Jirku, sjela očima do jeho klína a svlékla si kalhotky, než odpověděla: „2krát do měsíce.“ S neskrývaným zájmem sledovala, jak se Jirka po ní opičí a pokývala uznale hlavou, když ho spatřila dole bez.
„Ty chceš se mnou šukat?“
„A ty se mnou ne…? Proč myslíš, že jsem si dřív sundala spoďáry, než tričko, hm? A až mě vojedeš, tak mi povíš, s kým budu muset brigádně píchat, a já ti na oplátku prozradím, kdo je ten, kdo mi pravidelně protahuje díru. Máš tu sprchu?“
„Támhle, ukázal na dveře za sebou. I tam jsou kamery.“
„No a? Dělám přece konkurz na porno herečku,“ a rychle se zbavila trika a podprsenky (černé). Otočila se pomalu kolem své osy, aby ji kamery zabraly ze všech stran, pak přišla k Jirkovi, chytla ho za penis a odvedla koupelny. Nechala si to udělat ve stoje v tekoucí sprše. „Ten můj neřeší, jestli něco beru a stříká do mě, kdy se mu zlíbí. Tak to prosím udělej taky tak,“ informovala ho v momentě, kdy se s ní spojil.
Seděli nazí vedle sebe na sedačce potažené béžovou koženkou, aby se dala snadno po natáčení očistit od milostných tekutin.
„Tak já začnu,“ pronesla Iva, když se napila nabídnutého energetického nápoje. „Předpokládám, že i tebe váže mlčenlivost, tak ti můžu jako prvnímu člověku na světě říct, že mě prcá můj otčím, když domů přinese vejplatu. První víkend po ní pije jen Birell a je střízlivej. Pak už ne. Neptej se mě proč, protože to nevím. Tenhle jedinej víkend píchá mě i mámu najednou a musíme dělat všechno, co si vymyslí. Dokonce si musíme vylizovat navzájem kundy, šukat se nasazovacím dildem, strkat si tam navzájem pěst. Nejradši má, když jedna z kundy vylizuje semeno a ta druhá mu pusou čistí jeho nadrženýho a uplatlanýho ptáka. Nevím, jestli během těch dvou dnů něco zobe, ale je k neutahání.“
„Kdy to začalo?“
„Před dvěma roky asi měsíc po svatbě.“
„A jak vás k tomu donutil?“
„Jednoduše. Fackou. Má totiž hroznou sílu. Když chtěl po mně poprvý, abych se svlíkla, a já řekla NE, koupila jsem takovou, až jsem spadla na zem. Od tý doby ty dva dny tohle slovo nepoužívám.“
„To se divím, že tě nezbouchnul.“
„Já taky, ale naštěstí to vyšlo.“
„A kdyby vyšlo, že bys mámu s otčímem dotáhla do studia a předvedli tam vaše dovádění, tak pět, šest stovek euro za to dostaneš. U nás se točí jen opravdovej incest. Žádný jako!“
„Za co je nejvíc?“
„Litr je za dokument, kterej mapuje, jak ses nechala na place zbouchnout. Během natáčení bys mohla šukat jen před kamerou, nikde jinde. K tomu litru ještě připočítej odměnu za každou oplodňovací akci. Když to okořeníš třeba tím, že budeš při tom kouřit ocas psovi. Nebo se rozhodneš, že ti dítě udělá liliput, tělesně postiženej, mentál, nebo kluk, kterej je ještě po zákonem… Dostaneš zákonitě víc. Bát se toho nemusíš. Máme opravdu dobrýho doktora, kterej tě toho hned po natáčení zbaví. Tak co tomu říkáš?“
„Že si tě dám ještě dvakrát, ať si tu tisícovku a dobrej gáblík zasouložim. A až se tak stane, prozradím ti, jak jsem rozhodla.“ Na chvilku se zamyslela. „A nebylo by možný, že bych si tady s tebou jednou, 2krát do týdne povídala…?“ Nečekala na odpověď a rychle dodala: „A klidně i s další slečnou… Nebo klukem.“